Co dělat když ..

Zpět na Ochranu obyvatel

Co dělat za bouřky

Co dělat při povodni

Obnova bytových domů po záplavách

Co dělat při požáru

Co dělat při požáru automobilu

Co dělat při silném větru

Zajímavá videa

 


Co dělat za bouřky

Jak zabezpečit naše obydlí před rizikem vzniku požáru od úderu blesku

  • Během bouřky nevycházejte zbytečně ven a raději si neplánujte výlety, pokud předpověď hlásí výskyt bouřek.
  • Pokud se v době bouřky nacházíte venku, schovejte se. Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné bleskosvodem. V přírodě se můžete bezpečně schovat v hustém lese a háji, nižším porostu nebo úzkém údolí.
  • Naopak se rozhodně neschovávejte pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez bleskosvodu (např.staré hájence). Velké bezpečí neskýtají ani velká stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé objekty), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení.
  • Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení), vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. Nikdy se za bouřky neopírejte o zeď či skalní stěnu.
  • Během bouřky nezůstávejte na kopcích a holých pláních. Překvapí-li vás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujte dál v chůzi a nezůstávejte ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe – na zem si rozhodně nelehejte.
  • Jelikož je blesk jak známo silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči.
  • Nezdržujte se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. Sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) vás před přímým zásahem blesku neuchrání.
  • Za bouřky venku pokud možno nepřenášejte kovové předměty – fungují totiž jako bleskosvod. Stojí za to si připomenout případ z roku 2005, kdy úder blesku připravil o život golfistu, který se hře věnoval i během bouřky. Ačkoliv za bouřky si většinou na nedostatek větru nemůžeme stěžovat, není vhodné ani pouštění draků.
  • Při pobytu v přírodě během bouřky neutíkejte ani se neschovávejte pod osamocenými stromy, v obou případech by vás blesk mohl zasáhnout.
  • Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 s mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňte až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 s mezi hřměním a bleskem).
  • Při hledání úkrytu před bouřkou pamatujte také na to, že ji doprovází nejen blesky, ale často i silný vítr, který také představuje riziko. Proto se držte v bezpečné vzdálenosti od vysokých stromů (hrozí vývraty, nebezpečné odletující větve můžou způsobit vážná zranění), nebo sloupů elektrického vedení (shozené dráty mohou být stále po proudem).
  • Pokud vás zastihne bouřka v automobilu, nemusíte se blesku příliš obávat. Jestliže necháte okna i dveře zavřená, poskytne vám plechová karoserie spolehlivou ochranu. V případě silných nárazů větru však dávejte pozor na padající stromy či větve, je rovněž třeba přizpůsobit rychlost a styl jízdy extrémním povětrnostním podmínkám, popř. zcela zastavit a přečkat nepřízeň počasí v autě zaparkovaném na bezpečném místě.
  • Pokud jste v budově, během bouřky se raději zdržujte na suchém místě a dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek a telefonu. Nezapomeňte zavřít okna a odpojit z elektřiny televizor a další přístroje, jejichž součástí je obrazovka.
  • Během bouřky dávejte pozor na vodu a všechny látky, které snadno vodí elektřinu. Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž, protišoková opatření apod.

A jak před bleskem ochránit domácnost?

V prvé řadě je nutno mít v pořádku hromosvodní soustavu (bleskosvod). Bleskosvod slouží především jako vnější ochrana budov před poškozením bleskem a před vznikem požáru od blesku. Bleskosvod ochrání dům a jeho obyvatele před požárem nebo mechanickými a jinými nežádoucími účinky bleskového proudu. Také osoby nacházející se uvnitř nebo vedle objektu by měly být díky tomu chráněny před zraněním či dokonce smrtí kvůli průchodu bleskového proudu.

Během bouřky však nejsme v ohrožení jen my, lidé, ale škody hrozí i našim elektrospotřebičům, proto je vhodné se na možné účinky bouřky předem připravit. Ještě před jejím příchodem, či při delším opuštění domácnosti, je třeba v domě odpojit od elektrické sítě veškeré spotřebiče, které nemusí být nutně v provozu, odpojit anténní přípojku od televize, telefonní linku od modemu počítače apod., aby nedošlo k jejich poškození nebo zničení. (Je nutno zdůraznit, že v podobném případě nestačí jen vypnout vypínač či jistič.).

Nahoru


Co dělat při povodni

POVODNĚ

V případě ohrožení nebo při vzniku povodní budete varováni varovným signálem VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA, doplněného u elektronických sirén slovní informací „Nebezpečí záplavové vlny“. Další informace se dozvíte z hromadných nebo místních sdělovacích prostředků.

Stupně povodňové aktivity

I. Stupeň povodňové aktivity – STAV BDĚLOSTI

Nastává při nebezpečí přirozené povodně, činnost zahajuje hlásná a hlídková služba na vodních tocích, na vodních dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti vodního díla, jenž by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně.

II. Stupeň povodňové aktivity – STAV POHOTOVOSTI

Vyhlašuje příslušný povodňový orgán, přerůstá-li nebezpečí přirozené povodně v povodeň. Vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti, aktivují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu.

Činnost obyvatelstva po vyhlášení: STAVU POHOTOVOSTI

_ Sledovat vývoj povodňové situace v hromadných a regionálních sdělovacích prostředcích.

_ Zjišťovat informace o způsobu možné evakuace.

_ Připravit si pytle s pískem a další materiály na utěsnění nízko položených oken a dveří, zajistit si ucpávky a těsnící materiál pro odpadní kanalizační potrubí.

III. Stupeň povodňové aktivity – STAV OHROŽENÍ

Vyhlašuje příslušný povodňový orgán při nebezpečí vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů, zdraví a majetku v zaplaveném území. Vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření a provádějí se zabezpečovací nebo podle potřeby záchranné práce případně evakuace.

Činnost obyvatelstva po vyhlášení: STAVU OHROŽENÍ

_ Připravit si evakuační zavazadlo.

_ Přemístit potraviny, cenný nábytek elektrospotřebiče a nebezpečené látky do výše položených míst v bytě, nebo do vyšších pater budovy

_ Připravit vyvedení hospodářských zvířat.

_ Zajistit snadno odplavitelný materiál.

_ Zabezpečit dům nebo byt při jeho opuštění při evakuaci.

_ Připravit domácí zvířata k evakuaci

Jak se chovat během povodně

  • jednejte v klidu a s rozvahou
  • dodržujte pokyny povodňových orgánů, policie a záchranářů
  • pomáhejte sousedům, dětem, starým a nemocným lidem
  • zbytečně neriskujte. Pokud možno nevstupujte do míst, která jsou zatopená, nechoďte do blízkosti rozbouřených toků. Nehazardujte a nesjíždějte na lodích rozvodněné vodní toky.
  • pamatujte, že povodňový orgán obce ve svých územních obvodech organizuje, řídí, koordinuje a ukládá opatření na ochranu před povodněmi a v případě potřeby může i od vás požadovat osobní a věcnou pomoc
  • v případě zaplavování domu, kdy už nezvládáte svou ochrany vlastní silou a prostředky, včas požádejte o pomoc povodňový orgán obce
  • nezůstávejte v místě, kde byste mohli ohrozit život svůj a svých blízkých, včas se přesuňte na místo, které nebude zatopené vodou
  • buďte připraveni na evakuaci – upuštění domova

Jak se chovat při evakuaci

  • při evakuaci (a zaplavování domu) vypněte přívod elektrického proudu, uzavřete hlavní přívod plynu a vody
  • vyvezte vozidlo z garáže, doplňte pohonné hmoty a zaparkujte ho mimo záplavové území, nebudete-li jej využívat při evakuaci
  • uvolněte cestu domácímu a hospodářskému zvířectvu
  • uvědomte o evakuaci sousedy
  • dobře se oblečte a obujte
  • uzavřete a uzamkněte všechny vstupy a okna
  • při opuštění domácnosti dejte na dveře oznámení, kdo, kdy a kam se evakuoval, popř. kde jsou umístěna hospodářská zvířata
  • malým dětem vložit do kapsy kartičku se jménem a adresou
  • vezměte si s sebou evakuační zavazadlo
  • zbytečně neriskujte, jednejte v klidu a s rozvahou

Je-li nedostatek času, okamžitě se přesuňte na vytipované místo, které nebude zaplaveno vodou, opusťte ohrožený prostor !!!

Zásady chování po povodních

Když opadne voda
Jak se chovat při návratu!

  1. Nechte si zkontrolovat stav obydlí
    • statickou narušenost,
    • obyvatelnost bytu, domu,
    • rozvody energií,
    • stav kanalizace a rozvodů vody.
  2. Podle pokynů hygienika
    • zlikvidujte potraviny, které byly zasaženy vodou,
    • zlikvidujte polní plodiny, které byly zasaženy vodou
    • zlikvidujte uhynulé domácí zvířectvo,
    • nahlaste hygienikovi výskyt úhynu cizích domácích a divokých zvířat,
  3. Informujte se o místech humanitární pomoci a v případě nouze si vyžádejte:
    • finanční pomoc,
    • pitnou vodu, potraviny, teplé oblečení, hygienické prostředky apod.
    • potřebné nářadí pro likvidaci povodňových škod,
    • další potřebné prostředky.
  4. Při obnově studní a zdrojů pitné vody se řiďte pokyny odborníků a zabezpečte:
    • vyčištění studny a odčerpání znečištěné vody,
    • chemické ošetření vody ve studni,
    • laboratorní prověření kvality vody.
  5. Kontaktujte příslušné pojišťovny ohledně náhrady škody
    • ohlásit pojistnou událost pojišťovně v souladu s pojistnými podmínkami,
    • vyhotovit soupis škod, popřípadě je zdokumentovat,
    • při řešení pojistné události postupujte podle pokynů pojišťovny,
    • odškodnění obdržíte dle smluvních podmínek po uzavření šetření.
  6. Účastněte se pokud možno likvidace následků povodní.

Nahoru

Obnova bytových domů po záplavách

Obnova bytových domů po záplavách

Na základě zkušeností, které získal Hasičský záchranný sbor České republiky a humanitární organizace ADRA při poskytování pomoci obětem záplav, jak v České republice, tak v zahraničí, vznikl v minulých letech ucelený materiál, zapracovaný do brožůry nazvané Obnova bytových domů po záplavách, kterou vydala ADRA. Tento text přináší základní rady při poskytování pomoci obětem záplav. Informace,které jsme z této brožůry vybrali jsou určeny jak těm, jejichž dům byl zaplaven vodou, tak pracovníkům humanitárních organizací. Oběma skupinám musí záležet na tom, aby finanční prostředky určené na obnovu bytů a bytových domů nebyly nesprávnými a neodbornými postupy následně znehodnocovány.

  1. Co dělat, když voda opadla
  2. Doporučené postupy pro sanaci silně vlhkého zdiva a následná údržba zdiva
  3. Co s omítkami?
  4. Používání vysoušečů a upozornění na nejčastější chyby
  5. Jak postupovat při údržbě studny a rozvodů
  6. Co se zaplaveným automobilem?

Co dělat, když voda opadla

  • Odstraňte veškeré nánosy a usazeniny bláta a nečistot.
  • Nábytek, pokud jej nelze vystěhovat do suchých prostor, odstavte od zdí a podložte, aby mohl vysychat i zespodu. Jedná-li se o nábytek vyrobený z dřevotřísky, je třeba počítat s jeho znehodnocením.
  • Odstraňte podlahové krytiny, které brání odpařování vody (PVC apod.), a veškeré koberce (po důkladném vyčištění a usušení je lze ve většině případů znovu použít).
  • Odstraňte materiály, které obsahují živiny pro růst plísní (malby, tapety atd.).
  • Demontujte dřevěné obložení, popř. dřevěné podlahy (pokud nelze zajistit kvalitní odvětrávání a vysychání).
  • Zajistěte důkladné provětrávání promočených částí staveb do otevřeného prostoru (pokud nepoužijete vysoušeče).
  • Kuchyňské nádobí, nářadí apod. omyjte vodou s roztokem desinfekčních přísad (Savo aj.).
  • Průběžně kontrolujte, zda nedochází k rozvoji povrchových plísní nebo dřevokazných hub

Doporučené postupy pro sanaci silně vlhkého zdiva a následná údržba zdiva

Průzkumné práce:

  • Posouzení statické stability objektu či jeho částí (poruchy konstrukcí, trhliny ve zdivu, technický stav nosných prvků aj.).
  • Posouzení inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů stavby a jejího blízkého okolí a zjištění existujícího stavu základových poměrů (technický stav základového zdiva, podemletí základů, projevy příp. sufóze základové půdy aj.).
  • Posouzení technického stavu instalace vodovodu a odpadů vody uvnitř stavby (týká se zejména jejích dříve zaplavených částí) a stavu kanalizace a přípojek vně objektu.
  • Zjištění rozsahu a stupně zamokření, zavlhčení, zaplísnění, zasolení a další kontaminace dříve zaplaveného podzemního a nadzemního zdiva a vnějších a vnitřních omítek.
  • Posouzení způsobu, rozsahu a stupně poškození podlah, stropů a zařízení interiérů místností a prostor stavby pod a nad povrchem terénu a rozhodnutí o způsobu jejich likvidace nebo opravy.

Provádění oprav, stavebních úprav a sanace vlhkého zdiva:

  • Provedením potřebných stavebních prací a úprav zajistit statiku objektu a jeho částí.
  • Použitím účinných vysušovacích způsobů dosáhnout výrazné a trvalé snížení obsahu vlhkosti ve dříve zaplavených a zamokřených konstrukcích.

Vlhkostní sanaci konstrukcí je možno provádět až po určitém odeznění záplavových účinků, tj. např. po trvalém poklesu hladiny záplavové vody do podzákladí nebo alespoň pod úroveň podlah, příp. suterénů a sklepů objektu. Sanaci je možno rozdělovat do dvou na sebe navazujících fází.

 

V první z nich by mělo dojít k co nejrychlejšímu „předsušení“ zdiva nuceným způsobem (použití teplovzdušných agregátů, vysoušecích kondenzačních nebo adsorpčních přístrojů, mikrovlnného ohřevu zdí aj.). Následně by se mělo v těchto místnostech a prostorách zajistit průběžné větrání a temperování či vytápění.

 

Kromě odvlhčování zdiva, i ohřevu konstrukcí a vytápění a větrání interiérů staveb by měly být z dříve zaplavených podlah a stropů či kleneb odstraněny všechny vodou nasáklé sypké materiály (škvára, stavební suť), příp. i trámy a prkna, a z podlah jejich krytiny. Ze stěn by se pro umožnění odparu vlhkosti ze struktury zdiva měly ze strany vnějšího a vnitřního líce v potřebném rozsahu odstranit stávající běžné vnější i vnitřní omítky a v případě silné kontaminace někdy i omítky vlastností sanačních. Ve zdivu by se mohly, pokud je to ze statického hlediska možné, alespoň ve vnitřním prostředí proškrábat spáry. V místnostech je technicky vhodné provést na otlučené zdivo i protiplísňový nástřik.

 

Podmínky pro vysýchání zaplaveného zdiva staveb

 

Vysýchání dříve zaplavených konstrukcí v objektech na ustálený obsah vlhkosti je procesem dlouhodobým a dojde k němu v závislosti na celé řadě faktorů (druh zdiva, jeho tloušťka, intenzita vytápění, temperování, větrání, způsob využívání místností a prostor) až za dobu několika let. Toto konstatování je v souladu s praktickými zkušenostmi ze záplav na Moravě v r. 1997.

 

K vytvoření podmínek, aby zdivo objektů mohlo přirozeně vysýchat, patří zejména toto:

  • v podlahách a podél obvodových stěn pod terénem by měly být zřízeny vzduchoizolační systémy;
  • nově provedené omítky a jejich povrchové nátěry ve vnějším prostředí a uvnitř objektů musí být dostatečně paropropustné;
  • dříve provedené obklady stěn, zvlášťhlavně nad terénem ve vnějším prostředí, by měly být obnoveny hlavně na zřízenou vzduchovou mezeru, uvnitř budov je lze obnovovat jen po dostatečném vyschnutí zdiva (zjistí se objektivním průzkumem);
  • podél paty zdí by měl být povrch terénu nebo chodníků v paropropustné úpravě (kamenná nebo zámková betonová dlažba do písku)

K vyschnutí zdiva staveb dojde dále jen za podmínek, kdy budou jejich střešní krytiny a žlaby v dobrém technickém stavu a kdy nebude docházet k únikům srážkové vody z dešťových svodů na povrch terénu a do podzákladí. Do zeminy nesmí dále docházet k únikům dešťové a biologicky znečištěné vody z kanalizace, z přípojek a z odpadů a z instalací vodovodu uvnitř objektů. Voda stékající po povrchu terénu musí být odváděna od paty zdí.

Co s omítkami?

Na základě zkušeností, které jsme získali při různých záplavách, se nám jeví nejvhodnější následující postup:

 

Kdy omítky neodstraňovat

  • Na panelových a betonových stěnách
  • V dobře podizolovaných novostavbách, pokud je omítka nová apod. (Doporučení: intenzivně vysoušejte, popř. za dobrého počasí větrejte a sledujte, zda dochází k vysoušení.)

Kdy raději oklepávat

  • Jedná-li se o starší, nepodizolované domy, kde se projevuje prokazatelně kapilární vzlínavost vody (vlhkost stoupne nad místo, kde byla hladina vody).
  • Tam, kde byl objekt zatopen kontaminovanou vodou
  • Tam, kde zatopení trvalo několik dnů a zdivo je silně nasáklé(zbavíme-li zdivo omítky, urychlíme proces vysychání).
  • Tam, kde byly problémy s vlhkostí a salinitou již před povodní.

Jak vysoko oklepávat

  • Ideální: 1,5 násobku šířky zdiva nad čáru zatopení (při tloušťce zdiva 30 cm sekáváme 45 cm nad místo, kam dosáhla voda).
  • Min. 40–70 cm ( pokud není stanoveno výpočtem (a) jinak).

Nejen oklepávat

  • Při oklepání omítky je třeba vyškrábat starou maltu mezi cihlami do hloubky 2–3 cm. Zbavte vlhké zdivo co nejdůsledněji veškeré staré omítky.
  • Odstraňte sádru ze všech míst, kde se nachází (elektroinstalace atd…)
  • Okopanou, kontaminovanou omítku co nejdříve vyvezte z místností, ale i z blízkosti vašeho domu.

Došlo-li k vysušení zdiva, aplikujte raději sanační omítku než omítku klasickou a dodržte technologický postup stanovený výrobcem (viz článek Sanační omítky nechají zeď dýchat).

Používání vysoušečů a upozornění na nejčastější chyby

Způsoby vysoušení

 

Přirozené vysoušení, tj. vysoušení, při kterém je využito přirozené proudění vzduchu otevřenými okenními nebo dveřními otvory. Je třeba mít však na mysli, že v době po záplavách obsahuje i vnější vzduch velké procento vlhkosti. Tím je přirozené odpařování vlhkosti, oproti normálním podmínkám, výrazně sníženo.

 

Pro urychlení cirkulace vzduchu mohou být používány různé ventilátory.

 

K vysoušení jsou velmi často používány různé technické prostředky – vysoušeče. Humanitární organizace a hasiči mají k dispozici několik druhů těchto vysoušečů:

 

Absorpční (kondenzační) vysoušeče. Při jejich používání dochází ke srážení (kondenzaci) vlhka obsaženého ve vzduchu. Je nezbytné důsledně dodržet pravidla pro jejich používání. Jejich nedodržením je účinnost vysoušečů výrazně snížena.

 

Horkovzdušné vysoušeče. Většinou se jedná o plynové, naftové nebo různé elektrické zářiče. Zvyšováním tepla vzduchu a zdiva napomáhají k urychlení odpařování vody z konstrukcí. I tady je třeba dbát pravidel k jejich používání.

 

Existují i jiné druhy vysoušečů (mikrovlnné atd…) Použít je mohou jen odborné firmy. Proto se jimi nebudeme zabývat.

 

Používání absorpčních (kondenzačních) vysoušečů

 

Na základě dlouhodobých zkušeností považujeme za nezbytně nutné, aby zapůjčování vysoušečů bylo konáno důkladně proškolenou osobou, a to až po osobním zjištění situace přímo na místě. K zajištění optimálního využití vysoušečů je třeba dodržovat následující zásady (jejich nedodržení snižuje účinnost přístrojů a v konečném důsledku se obrací proti obětem záplav):

  • Před vysoušením je třeba odstranit všechny nečistoty způsobené povodní. Ze zdiva odstranit malbu. Stěny omýt vodou. Je-li nutné osekat omítky, započít s vysoušením až po jejich osekání a odstranění z místnosti.
  • Zvolit vhodný vysoušeč nebo vhodné množství vysoušečů pro místnost, ve které mají být použity. Každý vysoušeč má jinou kapacitu. Při poddimenzování kapacity dochází ke kondenzaci vlhkosti na stěnách a oknech, při předimenzování ke zbytečné spotřebě elektrického proudu.
  • Zabránit přístupu vzduchu z jiných místností nebo z venku. Je třeba utěsnit všechny otvory ve vysoušené místnosti tak, aby bylo maximálně zabráněno přístupu přirozeně vlhkého vzduchu do místnosti (po záplavách je vlhkost vnějšího vzduchu obzvlášť vysoká).
  • Teplotu vzduchu ve vysoušené místnosti udržovat mezi 20-30oC (čím vyšší teplota, tím rychleji dochází k odpařování vlhkosti ze zdiva).
  • Nevětrat! Do místnosti vcházet jen ze účelem vylití vody z nádobky vysoušeče (obvykle stačí jednou za 12 hodin).
  • Vysoušeč(e) ve vysoušeném prostoru musí běžet nepřetržitě 24 hodin denně! Jejich vypínáním (přes den větrat, v noci vysoušet) je negativně narušen proces vysoušení a v konečném výsledku nedojde k žádné úspoře elektrické energie!
  • Je-li dům podsklepen, je třeba zajistit nejdříve vysoušení sklepních prostor. Sníží se tím vzlínání vody do vyšších pater.
  • Vysoušeče nechat nepřetržitě pracovat v jednom prostoru minimálně 3-4 dny. Pak je možné je přemístit do jiné místnosti. Po navzlínání vody k povrchu zdiva je třeba proces znovu opakovat. Vysoušení je pozvolný a dlouhodobý proces.
  • Doporučujeme provádět průběžné měření vlhkosti zdiva kvalitními měřícími přístroji. Dobře zaškolený pracovník by měl dokázat určit dobu, kdy je třeba vysoušení pomocí přístrojů ukončit.
  • Organizace, která vysoušeče zapůjčuje, musí provádět opakovanou instruktáž a kontrolu jejich využívání. Není-li tato zásada dodržována, dochází v mnoha případech ke špatnému používání přístrojů, a tak k navyšování nákladů.

Nejčastější chyby při používání absorpčních (kondenzačních) vysoušečů

  • Nevyváženost výkonu přístroje, výšky promočení zdiva a objemu místnosti (viz bod 2 předcházejícího odstavce). Je-li místnost vysoká a výška promočení zdiva malá (např. 10 cm), je lépe zvolit raději jiný typ vysoušení.
  • Nedostatečná utěsněnost místnosti. Netěsná okna, dveře bez prahů, otevřené komínové průduchy apod. jsou cestou pro cirkulaci vzduchu a tak ke snížení účinnosti přístrojů.
  • Kombinace větrání a „vysoušení“ (den, noc). Jedná se o nejčastější chybu. Vzduch, přes noc zbavený vlhkosti a tak připravený k absorbování vlhka ze zdí, je ráno vyvětrán vlhkým vzduchem z vnějšího prostředí.
  • Kombinace s horkovzdušným – plynovým vysoušečem. Vedlejším produktem spalování plynu je pára. Je-li ke zvýšení teploty vysoušené místnosti používán plynový horkovzdušný vysoušeč, dochází ke snížení efektu na vysoušení zdiva.

Používání horkovzdušných vysoušečů

 

Ohřátím vzduchu (zdiva) napomáhají k urychlení odpařování vlhkosti ze zdí. I zde je třeba dodržovat určitá pravidla:

 

Horkovzdušné vysoušeče je vhodné využívat mimo jiné zvláště tam, kde nelze užít kondenzační vysoušeče.

  • prostory, které nelze uzavřít (chodby atd.)
  • příliš velké místnosti
  • místnosti, kde bylo méně než 20 cm vody apod.

Horkovzdušný vysoušeč nenechávat sálat na zeď z menší vzdálenosti než 70 cm.

 

Míří-li proud horkého vzduchu přímo na zeď, je nutné vysoušeč přibližně po půl hodině posouvat dál.

 

Je nutné zajistit větrání do volného prostoru mimo budovu.

 

Není vhodné používat v jedné místnosti horkovzdušné vysoušeče s otevřeným plamenem a vysoušeče kondenzační. Při spalování dochází ke vzniku vodních par a jejich hromadění v uzavřeném prostoru.

 

Na co si dát pozor při používání horkovzdušných vysoušečů

  • Zabránit, aby vzduch z vysoušené místnosti neproudil dál do domu. Je třeba zabezpečit větrání do volného prostoru.
  • Pozor na rychlé snížení vlhkosti, které může za určitých okolností vést k narušení statiky!
  • Je třeba dávat pozor na místa, kde je vedena elektroinstalace nebo vodoinstalace (zvláště je-li vedena v plastovém potrubí).

Závěrem upozorňujeme, že žádný „vysoušeč“ není všemocný prostředek, který nám v několika dnech upraví vlhkost zdiva na původní hodnoty. Jejich správným použitím může dojít pouze k urychlení procesu vysychání promočeného zdiva. Je třeba mít na mysli, že se vždy jedná o dlouhodobý proces. Pokud se však rozhodneme vysoušeče používat, je nutné zabezpečit kvalifikované předání potřebných informací a zajistit další, odborné kontroly. Bez nich nelze hovořit o skutečné pomoci.

Jak postupovat při údržbě studny a rozvodů

S čištěním studny je lépe počkat až do doby, kdy voda v okolí studny opadne a půda začne na povrchu prosychat. Teprve pak je vhodné studni odkrýt. Stěny se začínají čistit odshora, nejlépe kartáčem připevněným na tyči. K tomuto úkonu není potřeba používat pitnou vodu, stačí například voda z čištěné studně. Podle výšky vody ve studni začněte s postupným odčerpáváním nebo odebíráním vody a snižováním její hladiny. Odčerpanou vodou naplňte kbelíky nebo sudy na dešťovou vodu a později ji použijte na přípravu dezinfekčního roztoku.

  • Studnu začít čistit po ustálení hladiny podzemních vod.
  • Vždy dodržovat zásady bezpečnosti a hygieny práce. Před vstupem do studny svíčkou případně detektorem vyloučit přítomnost jedovatých plynů! Při práci používat ochranné pomůcky – rukavice.
  • Nejdříve mechanicky vyčistit bezprostřední okolí studny a vnější stěny a vše opláchnout čistou vodou, event. opravit vnější kryt studny.
  • Následně vyčerpat celý objem studny. Odstranit naplavené nečistoty a kal z vnitřku studny. Vyčerpávanou vodu a kal odvádět dostatečně daleko od vlastní i jakékoli jiné studny po sklonu terénu, aby se zabránilo druhotnému znečištění.
  • Omýt vnitřní stěny studny a čerpací zařízení s použitím koncentrovanějšího roztoku desinfekčního přípravku (například 5% SAVO). Vše znovu opláchnout čistou vodou a vyčerpat.
  • Nechat studnu naplnit vodou a v případě, že je voda kalná, pokračovat ve vypouštění a čerpání až do vymizení zákalu.
  • Studnu desinfikovat přidáním prostředku pro desinfekci pitné vody (podle návodu k použití). Např. Savo – při první dezinfekci až tři polévkové lžíce na 1000 litrů vody. Jeden metr hloubky vody představuje při průměru studně: 0,8 m – 500 litrů, 1,0 m – 785 litrů, 1,2 m – 1131 litrů. Promíchat a nechat dostatečně dlouho působit – minimálně 24 až 48 hodin.
  • Odčerpáním několika litrů vody dále vydesinfikovat potrubí a potřebné rozvody a studnu zakrýt deskou.
  • Účinnost asanace je nutné ověřit laboratorními testy nejdříve 14 dní po provedené asanaci.

Desinfekční přípravky

 

Z přípravků schválených pro úpravu pitné a užitkové vody přicházejí v úvahu např.: AQUA STERIL, CARELA, PRESEPT, PHAR – X – AQUA, SAGEN, SAVO, SANOSIL, SBF, CL 65 T.

 

Kanalizace

  • Oprava je nutná při viditelném porušení potrubí i porušení stavební konstrukce, ve které je kanalizace vedena.
  • Prohlídka, oprava nebo čištění kanalizace jsou nutné v případě, že se odpadní voda vrací.
  • U menších staveb lze provést jednoduchou zkoušku – rozpustíte světlou malířskou barvu a po vylití do zařizovacího předmětu sledujete v čistící šachtě u vyústění kanalizace z objektu zda množství zkušební tekutiny odpovídá. Ta se vylívá do nejvzdálenějšího zařizovacího předmětu od šachty, případně nejvzdálenějšího od šachty v části objektu kde je podezření na možné problémy v kanalizaci.
  • U větších systémů nebo větších poruch lze využít specializované firmy, které provedou prohlídku kamerou.
  • Je třeba otevřít čistící tvarovky (bývají na svislém odpadním potrubí nad nejnižší podlahou, na svislém potrubí po změnách směru, na potrubí vodorovném, které je zavěšené pod stropem např. ve sklepních prostorách) a šachty a zanesené potrubí vyčistit.
  • Pokud jsou na potrubí uzávěry zpětného vzdutí, např. šoupátka a zpětné klapky, je třeba je také vyčistit a propláchnout (tato zařízení se používají, pokud jsou zařizovací předměty napojeny na kanalizaci pod úrovní okolního terénu).
  • Žumpy je třeba vyvézt a nechat zkontrolovat statikem.
  • U čistíren odpadních vod se odčerpá přebytečná voda, vyčistí se pohyblivé prvky a před uvedením do provozu je vhodná kontrola nebo alespoň konzultace příslušné odborné firmy.

Vnitřní vodovod

  • Pokud vodovod zůstal celou dobu pod tlakem pitné vody, je nutné jen očistit přístupné části a desinfikovat armatury.
  • Pokud došlo k přerušení dodávky pitné vody, je třeba vodovod vypustit, desinfikovat a následně propláchnout. Na desinfekci použijte např. roztok chlornanu sodného v koncentraci min. 0,5 mg/l s působením min. 1 hod. Získáte jej na hygienických stanicích, kde rovněž podávají informace o rozborech vody.
  • Při podezření na porušení potrubí vodovodu se musí udělat tlaková zkouška. Potrubí se naplní vodou, uzavře se hlavní uzávěr a všechny výtoky – např. roháčky před napouštěním WC, pračky, myčky, napojení stojánkových armatur u umyvadel apod. Na některou armaturu v potrubí se připojí tlaková pumpa a provede se zkouška tlakem. U nového potrubí se provádí 1,5 Mpa, u starých potrubí by se mohla provést i zkouška 1,5 násobkem max. provozního tlaku (obvykle 0,6 MPa). V průběhu zkoušky nesmí být pokles tlaku větší než 0,02 MPa, u plastových potrubí se po prvním natlakování ještě provádí dotlakování. Provedení tlakové zkoušky je vhodné ponechat odborné firmě – provede ji každá instalatérská firma, protože je to běžná součást předávání nových potrubí a řídí se jak normou, tak návody výrobců potrubí.

Pokud došlo k porušení potrubí vodovodu, je třeba jej opravit a po opravě provést tlakovou zkoušku. Pokud je vyhovující, provede se desinfekce a proplach jako po přerušení dodávky vody – viz výše.

Jak postupovat při údržbě studny a rozvodů

 

S čištěním studny je lépe počkat až do doby, kdy voda v okolí studny opadne a půda začne na povrchu prosychat. Teprve pak je vhodné studni odkrýt. Stěny se začínají čistit odshora, nejlépe kartáčem připevněným na tyči. K tomuto úkonu není potřeba používat pitnou vodu, stačí například voda z čištěné studně. Podle výšky vody ve studni začněte s postupným odčerpáváním nebo odebíráním vody a snižováním její hladiny. Odčerpanou vodou naplňte kbelíky nebo sudy na dešťovou vodu a později ji použijte na přípravu dezinfekčního roztoku.

  • Studnu začít čistit po ustálení hladiny podzemních vod.
  • Vždy dodržovat zásady bezpečnosti a hygieny práce. Před vstupem do studny svíčkou případně detektorem vyloučit přítomnost jedovatých plynů! Při práci používat ochranné pomůcky – rukavice.
  • Nejdříve mechanicky vyčistit bezprostřední okolí studny a vnější stěny a vše opláchnout čistou vodou, event. opravit vnější kryt studny.
  • Následně vyčerpat celý objem studny. Odstranit naplavené nečistoty a kal z vnitřku studny. Vyčerpávanou vodu a kal odvádět dostatečně daleko od vlastní i jakékoli jiné studny po sklonu terénu, aby se zabránilo druhotnému znečištění.
  • Omýt vnitřní stěny studny a čerpací zařízení s použitím koncentrovanějšího roztoku desinfekčního přípravku (například 5% SAVO). Vše znovu opláchnout čistou vodou a vyčerpat.
  • Nechat studnu naplnit vodou a v případě, že je voda kalná, pokračovat ve vypouštění a čerpání až do vymizení zákalu.
  • Studnu desinfikovat přidáním prostředku pro desinfekci pitné vody (podle návodu k použití). Např. Savo – při první dezinfekci až tři polévkové lžíce na 1000 litrů vody. Jeden metr hloubky vody představuje při průměru studně: 0,8 m – 500 litrů, 1,0 m – 785 litrů, 1,2 m – 1131 litrů. Promíchat a nechat dostatečně dlouho působit – minimálně 24 až 48 hodin.
  • Odčerpáním několika litrů vody dále vydesinfikovat potrubí a potřebné rozvody a studnu zakrýt deskou.
  • Účinnost asanace je nutné ověřit laboratorními testy nejdříve 14 dní po provedené asanaci.

Desinfekční přípravky

 

Z přípravků schválených pro úpravu pitné a užitkové vody přicházejí v úvahu např.: AQUA STERIL, CARELA, PRESEPT, PHAR – X – AQUA, SAGEN, SAVO, SANOSIL, SBF, CL 65 T.

 

Kanalizace

  • Oprava je nutná při viditelném porušení potrubí i porušení stavební konstrukce, ve které je kanalizace vedena.
  • Prohlídka, oprava nebo čištění kanalizace jsou nutné v případě, že se odpadní voda vrací.
  • U menších staveb lze provést jednoduchou zkoušku – rozpustíte světlou malířskou barvu a po vylití do zařizovacího předmětu sledujete v čistící šachtě u vyústění kanalizace z objektu zda množství zkušební tekutiny odpovídá. Ta se vylívá do nejvzdálenějšího zařizovacího předmětu od šachty, případně nejvzdálenějšího od šachty v části objektu kde je podezření na možné problémy v kanalizaci.
  • U větších systémů nebo větších poruch lze využít specializované firmy, které provedou prohlídku kamerou.
  • Je třeba otevřít čistící tvarovky (bývají na svislém odpadním potrubí nad nejnižší podlahou, na svislém potrubí po změnách směru, na potrubí vodorovném, které je zavěšené pod stropem např. ve sklepních prostorách) a šachty a zanesené potrubí vyčistit.
  • Pokud jsou na potrubí uzávěry zpětného vzdutí, např. šoupátka a zpětné klapky, je třeba je také vyčistit a propláchnout (tato zařízení se používají, pokud jsou zařizovací předměty napojeny na kanalizaci pod úrovní okolního terénu).
  • Žumpy je třeba vyvézt a nechat zkontrolovat statikem.
  • U čistíren odpadních vod se odčerpá přebytečná voda, vyčistí se pohyblivé prvky a před uvedením do provozu je vhodná kontrola nebo alespoň konzultace příslušné odborné firmy.

Vnitřní vodovod

  • Pokud vodovod zůstal celou dobu pod tlakem pitné vody, je nutné jen očistit přístupné části a desinfikovat armatury.
  • Pokud došlo k přerušení dodávky pitné vody, je třeba vodovod vypustit, desinfikovat a následně propláchnout. Na desinfekci použijte např. roztok chlornanu sodného v koncentraci min. 0,5 mg/l s působením min. 1 hod. Získáte jej na hygienických stanicích, kde rovněž podávají informace o rozborech vody.
  • Při podezření na porušení potrubí vodovodu se musí udělat tlaková zkouška. Potrubí se naplní vodou, uzavře se hlavní uzávěr a všechny výtoky – např. roháčky před napouštěním WC, pračky, myčky, napojení stojánkových armatur u umyvadel apod. Na některou armaturu v potrubí se připojí tlaková pumpa a provede se zkouška tlakem. U nového potrubí se provádí 1,5 Mpa, u starých potrubí by se mohla provést i zkouška 1,5 násobkem max. provozního tlaku (obvykle 0,6 MPa). V průběhu zkoušky nesmí být pokles tlaku větší než 0,02 MPa, u plastových potrubí se po prvním natlakování ještě provádí dotlakování. Provedení tlakové zkoušky je vhodné ponechat odborné firmě – provede ji každá instalatérská firma, protože je to běžná součást předávání nových potrubí a řídí se jak normou, tak návody výrobců potrubí.

Pokud došlo k porušení potrubí vodovodu, je třeba jej opravit a po opravě provést tlakovou zkoušku. Pokud je vyhovující, provede se desinfekce a proplach jako po přerušení dodávky vody – viz výše.

Co se zaplaveným automobilem?

  • v případě uplatňování možného nároku na pojišťovně pořídit fotodokumentaci dokumentující výšku zaplavení a místo, případně obstarat zápis od policie nebo přizvat technika pojišťovny;
  • zaplavené vozidlo nestartovat, neroztahovat, neodtahovat na laně (z důvodu možného poškození brzd), nejbezpečnější je vozidlo přepravit na autě nebo přívěsu;
  • co nejdříve po zaplavení začít sušit interiér (sušit s dostatečnou obměnou vzduchu bez přímého působení horkého vzduchu);
  • vozidlo svěřit k opravě do odborného servisu, servis nemusí být značkový, ale měl by dodržovat technologické postupy oprav stanovených výrobcem

Základní doporučení při opravě vozidla svépomocí:

  • odpojit autobaterii (nejlépe vyměnit za novou)
  • očistit automobil od bahna a nečistot, včetně dutin, vysušit sedadla a polstrování;
  • provést kontrolu, vyčištění a vysušení elektroinstalace, se zaměřením na spojová místa a části nechráněné před vodou;
  • provést kontrolu ložisek kol a jejich namazání;
  • provést demontáž, kontrolu brzd a výměnu brzdové kapaliny;
  • provést očištění a vysušení zadních skupinových světel, směrových světel, přední světlomety je lépe vyměnit;
  • vyčistit palivový systém, vyměnit palivo, palivový a vzduchový filtr,
  • provést kontrolu motoru a příslušenství (zaměřit se na vodu ve válcích)
  • zkontrolovat a nejlépe vyměnit náplně v motoru, převodovce a posilovači řízení (nezapomenout vyměnit olejový filtr)

Na vozidlo opravené po záplavě s hladinou zatopení vyšší než pod středy kol není možné nahlížet jako na vozidlo před zaplavením. U takto opravených vozidel hrozí reálné riziko výpadku a poruch chodu motoru. Nelze také vyloučit riziko výpadků systémů ovlivňující bezpečnost provozu. U vozidel opravovaných v autorizovaných servisech se provádí záznam v servisní knížce a vozidlo samotné se obvykle značí na určeném místě. Otázkou zůstává stále častější poskytování záruky doživotní mobility, což se zpravidla odvíjí zcela individuálně od doporučení výrobce vozidla.
Uvedený příspěvek v žádném případě nemůže být chápán jako ucelený návod k opravám vozidel poškozených záplavou. Jako na závazný postup lze nahlížet pouze na obecné doporučení postupu při zaplavení, které je uvedeno výše ve čtyřech bodech.

Nahoru


Co dělat při požáru

Co dělat při požáru

Definice požáru

 

Za požár se považuje každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení či zranění osob nebo zvířat, anebo ke škodám na materiálních hodnotách. Za požár se považuje i nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata nebo materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy.

Všeobecné zásady chování při požáru

  • vždy se snažte zachovat klid a jednejte s rozmyslem.
  • jste-li svědkem mimořádné události nebo zpozorujete-li vznikající nebezpečí, neprodleně informujte odpovědné orgány. Na včasnosti informace je závislé řešení mimořádné události a zmírnění jejich důsledků.
  • předejte informaci na kterékoliv z těchto tísňových čísel:150, 112 – hasičský záchranný sbor tísňová linka
    155 – zdravotnická záchranná služba tísňová linka
    158 – policie ČR tísňová linka
  • V informaci uveďte:- co, kde a kdy se stalo
    – počet postižených případně druh zranění
    – jméno a tel. číslo volajícího
  • respektujte houkání sirén a následně podávané informace místním rozhlasem a rozhlasovým zařízením na vozidle.
  • na hrozící nebezpečí budete upozorněni všemi dostupnými a v dané situaci nejvhodnějšími prostředky.
  • všemi dostupnými prostředky varujte ostatní ohrožené osoby.
  • chraňte sebe a podle svých možností a schopností pomozte ochránit i další osoby, zejména děti, staré a nemocné lidi.
  • nejste-li schopni pomoci opusťte ohrožený prostor, abyste nepřekáželi záchranným složkám v práci a sebe nevystavovali nebezpečí.
  • bezpodmínečně uposlechněte pokynů příslušníků zasahujících složek.
  • budete-li požádáni záchrannými složkami o pomoc, je vaší povinností tuto pomoc poskytnout.
  • jako účastníci silničního provozu udělejte vše pro rychlý a bezpečný průjezd záchranných složek. Porušením tohoto ustanovení pravidel silničního provozu jsou ohroženy životy zachraňovaných osob, pracovníků záchranných složek a také život váš.

Zásady chování při požáru

  • zjistěte, zda se v ohroženém prostoru nenachází osoby, pokud ano, vyveďte je na bezpečné místo
  • nemůžete-li dostupnými prostředky požár lokalizovat, zastavte přívod plynu, vypněte elektrický proud, vezměte nejnutnějsí věci (peníze, léky, doklady, apod.) a ohrožený prostor co nejrychleji opusťte
  • neodvětrávejte prostory, v nichž hoří, přístup vzduchu intenzitu hoření zvyšuje, kouř naopak
  • vyneste předměty, které působením požáru mohou vybuchnout, zvýšit intenzitu hoření, případně mohou zvýšit škodlivost vznikajících plynů (propan-butanové a jiné nádoby, apod.), není-li to možné, upozorněte na tyto předměty zasahující záchranné složky
  • nezdržujte se v blízkosti požáru, hořením různých materiálů, zejména plastických hmot mohou vznikat nejrůznější škodlivé plyny
  • z blízkosti požáru odvezte vozidlo, aby nepřekáželo záchranným složkám, případně nebylo poškozeno
  • při požáru v domě s více byty je třeba, aby majitelé ostatních bytů byli k dispozici pro případ nutné prohlídky, zda nedochází k šíření požáru

Nahoru


Co dělat při požáru automobilu

Co dělat v případě, že automobil začne hořet

Pokud zjistíte, že váš automobil začal hořet, okamžitě ho na bezpečném místě odstavte. Všechny osoby musí ihned hořící automobil opustit. Pokud je požár v počáteční fázi a z pod kapoty motoru vychází jen hustý kouř, pokuste se požár uhasit. Vezměte přenosný hasící přístroj, uvolněte pojistku a začněte hasit. Při hašení postupujte tak, aby se k místu hoření dostalo co nejméně kyslíku, jinak plameny paradoxně posílíte. Do motorového prostoru nastříkejte hasivo jen pod lehce nadzvednutou kapotou a kapotu znovu uzavřete. Tím se z prostoru vytěsní vzduch a oheň uhasne. Pozor na popálení od rozžhavené kapoty!!

Přivolejte pomoc prostřednictvím linky tísňového volání 150 nebo linky 112. Uveďte zejména místo kde a co hoří. Pokud jste na dálnici nebo rychlostní komunikaci, pak také ve kterém směru. Dále sdělte, jsou-li ohroženy osoby nebo náklad a jaký, svoje jméno a telefon ze kterého voláte. Po příjezdu hasičů na místo informujte jejich velitele o případných rizicích, které nejsou na prvý pohled zřejmé. Například o pohonu na LPG, přepravovaném nebezpečném nákladu, větším množství hořlavých kapalin apod.

Nahoru


Co dělat při silném větru

Přinášíme vám preventivní rady obyvatelstvu, které vydalo MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Jedná se o shrnutí pro někoho již běžných věcí, někdo v nich však může naleznout i něco nového.

  • Před příchodem větru preventivně zajistěte okna, dveře, odstraňte nebo upevněte volně uložené předměty (např. květináče, zahradní nábytek) které mohou v důsledku větru ohrožovat okolí. Dávejte si pozor zejména na volně ležící plechy, skleněné výplně nebo jiné pevné a ostré předměty, z nichž se za silného větru stávají smrtící zbraně.
  • Bezpečný úkryt před silným větrem poskytují budovy s nenarušenou statikou. Omezte pohyb venku a jízdy autem, neschovávejte se pod stromy, nebo v okolí vyšších a starších budov, u kterých hrozí stržení střešní krytiny (tašky, plechy), rozhodně nechoďte do lesa.
  • Neparkujte auta pod stromy či v blízkosti něčeho, co hrozí zřícením, dávejte si pozor na vysoké sloupy.
  • Pokud za silného větru řídíte auto, jeďte maximálně opatrně a pomalu. Větrné poryvy mohou auto učinit neovladatelné a hrozí také zvýšené nebezpeční střetu s překážkou na silnici. Předem si zjistěte, zda trasa vaší jízdy je průjezdná a vozovka sjízdná, abyste neuvízli.
  • Spadlých drátů elektrického napětí se nedotýkejte a vůbec se k nim nepřibližujte.
  • Sledujte vývoj situace ve sdělovacích prostředních.
  • Pomáhejte blízkým i nemohoucím, starým i dětem.
  • NEPODCEŇUJTE předpovídanou situaci a NEPŘECEŇUJTE vlastní síly,schopnosti a možnosti.
  • NEROZŠIŘUJTE poplašné a neověřené zprávy.
  • UVĚDOMTE SI, že největší hodnotu má lidský život a zdraví a až potom záchrana majetku

Pokud je lidský život, zdraví popř. majetek v bezprostředním ohrožení, volejte hasiče na číslo 112 nebo 150.

Nahoru


Zajímavá videa

Záchrana z ledu

Improvizovaná ochrana

Hlásiče kouře

Evakuační zavazadlo

Dopravní nehody

Tohle doma nezkoušejte

Krádež auta

Komíny

Opuštění domácnosti

Nález zavazadla

Krizové situace v zahraničí

Kapsáři

Kamna

 

Nahoru

Zpět na Ochranu obyvatel

admin

Design & Code by webRS.cz